Jak se u náš učí

Vyučovací předměty

Český jazyk vnímáme jako základní pilíř učiva na prvním stupni. Prostřednictvím něj žáky vedeme k souvislému vyjadřování a dovednosti používat mateřský jazyk v běžných situacích. Žáci si osvojují techniku čtení a psaní, zvládnutí základní gramatiky a čtení s porozuměním. Postupně u žáků vytváříme základní čtenářské dovednosti i návyky a pozitivní vztah k beletrii.

Matematiku učíme dle Hejného metody. Ta je založena na respektování 12 klíčových principů, které skládá do uceleného konceptu tak, aby žák objevoval matematiku sám a s radostí. Vychází ze 40 let experimentů a prakticky využívá historické poznatky, které se v dějinách matematiky objevují od starověkého Egypta až do dnešních dnů.
Anglický jazyk je postaven na zábavné a přirozené formě seznamování žáků s cizím jazykem, odbourávání bariér a strachu z mluveného projevu a komunikace. Žáci si přirozeně osvojují cizí jazyk jako součást běžného života a získávají k němu pozitivní vztah. Žáci jsou s ním během dne neustále v kontaktu prostřednictvím písniček a pohybových aktivit a her.

Já a svět se zabývá základními tématy probouzí představivost a zvědavost žáků, vede k objevování nových informací a myšlenek, pochopení souvislostí a vzbuzuje zájem žáků bádat. Budujeme jím vztah nejen k přírodě, kultuře, společnosti, minulosti, ale i sobě samému a lidem okolo nás.

Tvořivost integruje hudební výchovu, výtvarnou výchovu, pracovní činnosti, dramatickou výchovu a taneční výchovu.

Tělesná výchova poskytuje základní pohybové vzdělání, zlepšuje zdraví a zvyšuje fyzickou kondici. U žáků rozvíjíme zájem o sportovní aktivity a motivujeme je k radosti ze sportování, kterým rozvíjíme základní charakterové vlastnosti jako je ohleduplnost, sebeovládání a kooperace

Školní týden začíná úvodní a závěrečnou hodinou JÁ (předmět Já a svět). Jednotlivé předměty integrujeme do výukových bloků s půlhodinovou přestávkou mezi nimi. Kratší pauzy v průběhu bloků volí pedagog dle individuální potřeby třídy.

Školní den
8.15 – 9.55, 1. BLOK
9.55 – 10.25, velká přestávka
10.25 – 12.05, 2. BLOK
12.05 – 12.15, přestávka
12.15 – 13.00, 5. hodina

Školní rok
Školní rok dělíme do 9 kruhů. Jedno kruhové období trvá přibližně tři týdny. Po kruhovém třítýdenním období následuje Ulitý týden (Uliťák), ve kterém probíhá zhodnocení dosažení jednotlivých cílů. Náplní Ulitého týdne jsou také výlety, projektové a tematické dny.

V novém vzdělávacím systému kombinujeme formativní a sumativní hodnocení (formativní hodnocení sleduje individuální posun žáka v čase, sumativní hodnocení porovnává výkon žáka s celkem). Chceme, aby hodnocení bylo pro žáka smysluplnou zpětnou vazbou o průběhu jeho učení. Žáci získávají znalosti, rozvíjíme dovednosti a kompetence. Proto na vysvědčení nehodnotíme známkami, ale kombinujeme slovní a kriteriální hodnocení. Kriteriální hodnocení určuje míru naplnění výstupu školního vzdělávacího programu žákem. Součástí hodnocení je i žákovo úsilí v jednotlivých předmětech. Pro sumativní hodnocení v průběhu školního roku používáme procenta.
Proč nechceme používat známky

Prvně je potřeba napsat, že pro sumativní hodnocení jsou známky jistě dobrou formou. Nicméně i pro sumativní hodnocení lépe poslouží hodnocení procenty, protože dává konkrétnější informaci. Patrně se shodneme, že rozdělíme-li výkon žáka na pětiny, tak je rozdíl mezi zvládnutím úlohy na 40 nebo na 60%. Stejně tak je rozdíl mezi 78% (často označováno jako „lepší dvojka“) nebo výsledkem 98%.  Často si tedy i v případě použití známek učitelé pomáhají znaménky +- popřípadě právě slovy jako „lepší“, „horší“,“skoro jednička“ apod. Dalším důvodem je fakt, že u různých učitelů může být jednička dosažitelná při úspěšnosti nad 90%, u některých nad 80% u některých pouze při 100% úspěšnosti. V našem školním řádu ve vyšších ročnících hodnotíme známkami a máme určeno, že by stupně hodnocení měly souhlasit s procenty po 20 bodech.
Pro formativní způsob hodnocení jsou známky zcela nevyhovující. Je pravdou, že učitelská i rodičovská veřejnost známkám rozumí, zná je a do jisté míry si dokáží ze známek odvodit, jestli „mu to ve škole jde“ nebo „nejde“.  Ale z dvojky již rodiče nevyčte, co konkrétně by mělo dítě zlepšit, aby dostalo jedničku apod.
Známky křiví motivaci ke vzdělávání. Naše zkušenost s používání známek vede k honbě za jedničkou nebo k útěku před pětkou. Často se nám stává, že je jedničkář na zhroucení, když dostane dvojku. Většina dětí nemá po celou dobu vzdělávání jedničky. Výkony některých dětí postupně klesají spolu s náročností učiva, či spolu s rostoucím odporem ke škole a úbytkem motivace se učit. Pro některé děti může být hrozba pětkou dostatečná, aby se k ní nikdy nedostaly. Některé děti v rámci vzdělávacího systému víceméně jedou na trojkách, čtyřkách až pětkách a prochází vzdělávacím systéme s nálepkou „čtyřkaře“, což jistě k jejich zdravému sebevědomému vývoji  nepřispívá.

Ukázka průběžného hodnocení

Ukázka vysvědčení v novém vzdělávacím programu Ukázka vysvědčení 2019-2020

Naše vysvědčení v novém vzdělávacím programu je delší než bývá obvyklé. Důvodem je naše snaha, abychom dětem i rodičům poskytli konkrétnější zpětnou vazbu k jednotlivým předmětům. Ke každému výstupu ze školního vzdělávacího programu v jednotlivých předmětech přidáváme symbol, který určuje, zda žák daný výstup již splnil, nebo na něm stále pracuje nebo jej výrazně překonal. Ke každému předmětu připisujeme doporučení, ve kterém se snažíme žákovi naznačit, co dalšího může udělat pro svůj rozvoj. A zároveň u každého předmětu hodnotíme žákovu píli s jakou přistupuje k výuce. Tuto informaci na vysvědčení znázorňují puntíky (jeden až čtyři).

Portfolio

Portfolio používáme jako přehledný soubor pro ukládání všech aktivit, které žák vytvoří. Zakládáme do něj tematické plány jednotlivých kruhů, hodnocení a sebehodnocení, pracovní listy, projekty, úkoly a testy. Dodržujeme v něm strukturu, která odpovídá jednotlivým kruhům. Jako celek slouží k individuálnímu hodnocení na schůzkách rodič- učitel- žák (R-U-Ž). Portfolio je uloženo ve třídě a připraveno k nahlédnutí.