brand-new-day

Základní škola Chýně

Škola s jasnou myslí a otevřeným srdcem

6. třída 2017/2018

Nové začátky

 

Němčina nekouše

                                                                                                                       


Tak se nazývá projekt, který pořádá  Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem.  Spolufinancován je Česko-německým fondem budoucnosti a Velvyslanectvím SRN.

 

Jazykový animátor Karel Jílek nás o tom, že němčina nekouše, snadno přesvědčil.

 

 

 

Jenom v Evropě mluví německy přes 100 milionů lidí. 

A to už je jeden z důvodů, proč si alespoň základy tohoto jazyka do hlavy nenacpat.

 

 

 

Alex už nejspíš nikdy nezapomene, jak se řeknou brýle. Die Brille mu docela padnou.

 

Jáchyma jistě překvapilo zjištění, že za slovem míč je Ball, Kristýnka dost rozpačitě předává ,,fusekli“.

Kam nám při předávání zmizela Münze? Ještě že se na ni už dokážeme zeptat. 

 

 

 

 

Zapamatovat si pár frází a nových slovíček nám šlo ajn cvaj.Kdo to švindluje? Nejspíš nějakej lump. Čí je ta flaška? To je pech, před školou zas žádnej plac na zaparkování. Já tady snad imrvére mluvim jenom do luftu! Někdo udělal dobrej kšeft?

 

 

Něco tady neštymuje? Nemáte ani ánung, co to čtete?

Někdo by to nazval hovorou češtinou, my tomu můžeme říkat vzpomínání na barvitost českého jazyka prošpikovaného mnoha germanismy.

 

 

 

 

Dneska surfujeme na netu, chatujeme a pořád něco upgradujeme.

Tak to můj děda si při obědě pošmáknul a pak si dal šlofíka, prototože věděl, že kvaltovat může být někdy pěkně vošajslich.

Ať si kdo chce co chce říká, za čtyři sta let máme němčinu pořád ještě v krvi.

 

 

Že němčina nekouše a můžeme se při ní i s ní dobře bavit, jsme se dneska přesvědčili, takže kein Problem

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdraví vás zdravotníci

 

       

 

 

 

 

Co jsme se nového dozvěděli, co nás překvapilo, čemu se zasmáli, to už nechám na zdravotnících  samotných. Brzy se dočtete.

 

Vypadá to jako dobrá zábava a o úsměvy není nouze, ale důležitost informací jsme chápali všichni.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Víc hlav – víc rozumu

 

 

Vítáme nové hlavy mezi námi!

 

Nové časy v nové škole – pohledem šesťáků

Do posledního okamžiku se budoucí druhostupňoví studentíci obávali, zda školní budova bude v září opravdu otevřena. Je téměř k nevíře, že dítka školou povinná potěšilo, že se všechny nezbytně nutné práce zvládnout podařilo. Však také některá z nich přišla přiložit ruku k dílu!

Co na tom, že budou prozatím sedět ve starých lavicích a na starých židlích! Stejně je mají nejraději, protože si je vloni sami natřeli tak, aby si každý tu svoji poznal. A pak  v nové třídě nesmí chybět maskot třídy – morče Skinny, který byl pořízen z toho, co třída vydělala na vánočních trzích. A to už tu máme další novinku: Holý Skiny připomíná kartáček na ruce. Zřejmě se chtěl odměnit všem prázdninovým pečovatelům a pustil chlup. Tedy ne jeden.

Nová třída v nové budově nebyla zdaleka  jedinou novinkou. Do třídy přibyli dva spolužáci a pět spolužaček. Část druhého záříjového týdne jsme  tedy společně i se školní psycholožkou Janou Kluckou strávili adaptačním programem. Hry, různé aktivity a výlet na Karlštejn nám umožnily být spolu a vnímat se  jinak než při vyučování. Výsledek? Třída 18 veselých šesťáků.

Co šesťáky potěšilo, mile překvapilo a nadchlo? ,,Skvělý kolektiv, nová kamarádka, dobrý přístup učitelů k žákům, hodní učitelé, zábavná Hejného metoda matematiky,  dobré jídlo, jídelna v areálu školy, vtipný kuchař, velká okna, ovladatelné žaluzie, rozdělené hodiny tělocviku, trénování parkuru při tělocviku, půlhodinová velká přestávka, při které mohou jít na hřiště, pítka na chodbě, stůl na stolní tenis na chodbě..”

Ale protože není všem úpravám konec, mají také přání a nápady: ,, Interaktivní tabule, skříňky na ukládání věcí, nástěnky a poličky,  trampolíny, klouzačka vedle schodů, více hodin tělocviku…”

Radost dětí 6. třídy ze všech novinek tohoto školního roku je obrovská. Samozřejmě bude potřeba za pochodu ledacos doladit, ale to nemůže ohrozit jejich chuť být, učit se a bavit se ve své třídě, ve své škole.

 

 

 

Jak se žilo 5. třídě?

 

Konec 5. třídy, konec na 1. stupni, konec pobytu v této budově…

Podívali jsme se na tyto stránky od září, abychom si přiblížili některé události. Smáli jsme se, vzpomínali, ale v tvářích většiny z nás bylo vidět i trochu smutku. Je na nás, aby příští rok byl stejně příjemný jako byl ten letošní.

  

  

 

 

 

Leguji, leguješ,….legujeme – kdo si hraje, nezlobí

 

 

 

Společenstvo prstenu

 

Na své putování jsme si vyřezali z lipového dřeva symbolické hole. Někomu třeba připomenou 5. třídu i za pár let.

Hobití chůzí a ozbrojeni prakem jsme se vydali k draku Šmakovi a jemu do chřtánu hodili Jeden prsten. V knížce byl zničen v lávě Hory osudu, ale Šmakův ohnivý dech, doufejme, navždy přemůže zlo temného pána Saurona.

Holky s přípravou večeře začaly, kluci se postupně přidávali.

Odborníkům na zdravou stravu by srdce plesala a sliny se sbíhaly. Děkuji.

   

 

Po sledování filmového zpracování Společenstva prstenu a skoro půlnoční bojavce zasloužený spánek.

Dobrou noc, Společenstvo prstenu. 

 

 

   

 

 

 

 

 

My a matka příroda

 

 

Z chatiček páťáků bylo nejdál do sprch, na záchody, do jídelny, ale nejblíž k rybníku a ohništi. Nikdo ani slůvkem nenaznačil, že mu místo jeho chatky vadí.

Sebelépe připravený program by neobstál v konkurenci s čeřením hladiny pádlem (rybník byl v této části hodně mělký, a tak měli příležitost i úplní začátečníci).

 

 

  

  

   

  

  

   

Ryby, škeble, žáby – příroda jak se patří.

Malá exkurze do mladší doby kamenné – pokus o domestifikaci volně žijícího tvora se téměř podařil. Skokan zelený dostal jméno Skok a dva dny vydržel naši společnost.

 

Do pravěku jsme pouze nahlédli – na to, abychom si ve spalujícím vedru představili dobu ledovou, naše fantazie nestačila. Vyrobili jsme oštěpy, kterými jsme se pokusili zasáhnout pohybující se zvíře (o něco menší a rychlejší než mamut). Z pěti tlup se z kořisti mohly radovat pouze dvě. Potom jsme se pokusili sestřelit dravce odpočívajícího na kmeni stromu prakem a jak se ukázalo, ani to nebyla vůbec žádná hračka.

Jaký nám z toho vyplynul závěr? Vygooglujeme si na co si vzpomeneme, ale kdyby byli naši předci zruční jako my, lidstvo by se současnosti nedočkalo.

  

Mnohem úspěšnější byly tlupy při rozdělávání ohně. Bez papíru a na jednu sirku prakluci překonali obě skupiny praděvčat. 

Ulovené žemle chutnaly na ,,svém “ ohníčku dvojnásob.

         

       

Program jsme si často přizpůsobili, ale společně s ostatními jsme se zúčastnili soutěže o poklad pevnosti Boyard. Abychom nebyli ve výhodě, byly skupiny tvořeny dětmi různých tříd.

 

Slunce zapadalo, žáby zpívaly, ryby předváděly akrobatická čísla, komáři přešli do útoku a my jsme se vydali zaplavat si při západu slunce.

Tomu se říká škola v přírodě.  Bude na co vzpomínat – jen a jen v dobrém.

 

 

 

A pak že historie není zajímavá!

 

Věděli jste například, že

…na Štědrý den roku 1914 Němci umístili vánoční světla všude kolem svých zákopů, zpívali koledy a popřáli spojeneckým vojákům veselé Vánoce. Na Štědrý den se armády na obou stranách dohodly na příměří, vyměnily si cigarety, jídlo a dokonce hrály fotbal proti sobě. Německo vyhrálo 3:2.

…když Britové odpálili obrovské množství výbušnin v tajných tunelech pod německými silami na Messineském hřebenu (Messines Ridge) v Belgii, byl výbuch slyšet až v 225 kilometrů vzdáleném Londýně.

…Francie ke konci války vytvářela falešné kulisy Paříže v naději, že oklame německé piloty bombardérů. Francouzi stavěli repliky slavných míst, jako je Vítězný oblouk a dřevěné kopie budov. Pro falešné město vytvořili osvětlení, vlaky a železniční tratě, aby v noci budili dojem aktivního a rušného města. Poslední německé nálety však skončily dříve, než mohla být replika Paříže dokončena, a tak byla po válce rychle demontována.

…během světové války se americké hamburgery (pojmenované podle města Hamburk v Německu) přejmenovaly na „Salisburský steak“ (Salisbury steak). Frankfurters (Párky pojmenované po německém Frankfurtu), se přejmenovaly na „Svobodné párky“ (Liberty dogs) s cílem podpořit vlastenectví. Ale odkdy jíme zase hamburgery?

…v roce 2010, po více než 90 letech, Německo konečně splatilo válečné reparace z I. světové války. Inu, „eile mit Weile.“ (Pospíchej pomalu)

 

 

 

Mirakulum

Ve slovníku cizích slov byste našli, že latinské slovo mirakulum má dva významy:

  1. zázrak, zázračný skutek nebo jev
  2. středověká náboženská hra s námětem ze života světců

Zázrak byl, že nám po 4 hodinách pohybu stačil na ošetření kousek náplasti, ale po utrpení kohokoliv nebylo ani památky.

A co se dělo v Mirakulu? Houpalo se, bloudilo se, klouzalo se, skákalo se, šplhalo se, ručkovalo se… prostě se tak radovalo.

(Připomínka páťákům – to všechno s podmětem  VŠEOBECNÝM)

 

 

Děti v klecích – sen pedagoga 14 dnů před koncem školního roku?

Jak je vidět, ani to by nadlouho nepomohlo. K neutahání!

 

  

 

 

 

 

Prstem po mapě Evropy

Norsko, Irsko, Chorvatsko či Belgie ….. k tomu samozřejmě i hlavní města – hračka!

Všichni páťáci to zvládli skvěle. Pětadvacet zemí Evropy by našli i se zavřenýma očima. Někdo si vzpomněl i na Reykjavík – hlavní město Islandu, že jo Michale.

 

Teď už jen vyrazit na cestu.

 

 

 

 

 

Jak v sobě probudit básníka?

 

                               Básníkovo trápení  (Alex)

                               Dostal jsem za úkol složit ňákej rým,           

                               pro mě to však nebyl vůbec žádnej šprým.     

                              Teď u stolu sedím a píši tu báseň,

                              nejradši bych nepsal, dal si teplou  lázeň.              

                              Nejde napsat ani věta,

                              nemám na to svoje léta.

                              Náplň už mi dochází,

                              konec básně přichází!

 

                                           Mé úterý  (Bára K.)

Z postele se šinu                                                     Začínáme matikou,

připravit svačinu.                                                     tedy vědou velikou.

U naší zahrádky                                                      Pak mluvíme anglicky,

čekaj kamarádky.                                                    zahrajem si hru vždycky.

Patnáct minut trvá cesta,                                       A nakonec tvoříme,            

do školy je vhodná vesta.                                      školu téměř zboříme.

 

K obědu jsou těstoviny,                                         Školu jsem si užila,

chutnají jen z poloviny.                                          básničku jsem složila.

Koloběžku s sebou mám,                                      Námětem byl dnešní den,

domů rychle pospíchám.                                       podle mě dost poveden.

 

                                     Florbalový turnaj  (Ríša)

Turnaj to je legrace,                                               Vlastní gól je ostudou,

brankář není bez práce,                                        poražení odtud jdou.

Góly se jen sypají,                                                  Bojuje se do konce,

přímou střelu chytají                                             i když je to bez šance.

 

                                         Rozhodčí je v pohodě,

                                         nic nedáme náhodě.

 

                                           Kulíšek   (Jáchym)

Náš křeček Kulíšek                                                 Jen co ráno vstaneme,

má hebký kožíšek.                                                  už se k němu hrneme.

V noci hrabe, všechny vzbudí,                              Když přijdeme ze školy,

docela nás už tím prudí.                                        dělá s námi úkoly

 

                                          K večeru než jdeme spát,

                                          běhá po nás velmi rád.

 

                                     Cirkus ve škole (Kristina P.)

Cirkus do školy k nám přijede,                             Diváci se moc těší,

pár dětí si od nás odvede.                                     co si obléct, to řeší.

Naučí nás spoustu věcí,                                        Přijďte se k nám podívat,

možná prolezeme pecí.                                         bude o čem povídat.

Salta, kruhy, přemet

nacvičit – a jdeme!

 

 

Sedm kulí jako u Sarajeva

Páťáci už vědí, že Sarajevo je dnes hlavní město Bosny a Hercegoviny, vědí taky, že sedmi kulí potřeba nebylo. Gavrilu Principovi stačily k usmrcení Ferdinda d´Este a jeho ženy pouze výstřely dva..

Je k nevíře, že mladý atentátník (na obrázku) odvrátil při střelbě hlavu a na své oběti sedící v automobilu se ani nedíval. Se smrtí následníka trůnu zemřely i „staré dobré časy“. Ve Velké válce budou proti sobě stát tři bratranci – Vilém – císař německý, Jiří V.- král anglický a Miluláš II.- car ruský. Začátek dob zmatených. 

 

 

 

 

 

Škola v cirkuse – cirkus ve škole?

Těžko na cvičišti – lehko na bojišti. Další moudrost, kterou páťáci mají příležitost poznat na vlastní kůži.

To náročné mají za sebou, teď zbývá jen doufat, že se lidová moudrost občas nemýlí.

 

 

 

Putovní pohár prvně v pětce!

Pokud jsem pochopila, jednalo se o zjednodušenou variantu basketu, při které se utkala čtyřčlenná družstva.

Zájem byl tentokrát velký, o to víc potěšilo vítězství.  Dobrá práce, kluci.

 

 

 

Pídíme se po světě

 

Při úklidu okolí školy jsme našli a schovali pár zajímavých věciček, které stojí za bližší prozkoumání.

Někdo má pro to cit, jinému by se to mohlo zdát ztrátou času. 

Těší mě, že Iza není v  pídění se (termín Pipi Dlouhé punčochy) začátečníkem.

V hlíně při kopání základů domu našla 3 cm velké torzo porcelánové panenky. Prostým okem je vidět, že její vlasy byly hnědé a při zvětšení fotografie, že oči měly modrou barvu. Otvory na drátek nám prozrazují, že panenka měla pohyblivé ručičky i nožičky (což nebylo běžné).

 

 

 

 

 

 Co se dá zjistit dál? Že podobné panenky byly oblíbenou hračkou kolem roku 1850 a vyráběly se v českých porcelánkách. Stály pár krejcarů – po roce 1892 nejspíš pár haléřů.

Dnes by sběratelé za  torzo panenky zaplatili kolem 500 Kč. Ale proč by se někdo takové vzácnosti zbavoval!

 

 

Horem pádem Evropou

 

Pohoří Evropy už většina páťáků hravě zvládne i díky panoramatickým mapkám, na kerých byla pracně vytvořena z rychle tvrdnoucí  hlíny.

 

Teď jsou na řadě nížiny: 

„My sme Valaši, jedna rodina. Valašské hory, sú naša otčina.“ Páťáci sice nevědí, kde že sú Valašské hory, ale jistě se dovtípí, že to bude nedaleko Valašské nížiny. A mají jasno – zpěvákům se stýská po rodném Rumunsku!

 

 

 

 

 

 

Jarní úklid, jarní pečení, jarní nálada

 

 

Dneska jsme se činili.

Po ranní procházce roklinkou s několika pytli odpadků, sundat rukavice, umýt ruce a šup šup zdobit perníčky.

 

 

Každá ruka dobrá, a ruce Izabely jsou šikovné obě.

První týden v naší 5. třídě má za sebou a vypadá spokojeně.

Vítej u nás.


 

Fotky barevně opravdu velikonoční.

Přeji příjemné a klidné prožití velikonočních svátků a hodně pohody při jarním sluníčku. R.W.

 

 

 

Společenstvo prstenu

 

 

Podaří se Frodovi a jeho přátelům uniknout děsivým nehmotným temným jezdcům?

 

I  my občas musíme překonat svůj stín.  Jak na to, se  snad dozvíme ve 2.díle Tolkienova Společenstva prstenu.

Tak do boje!

 

 

 

 

 

Pozor, klokan!

 

Není klokan jako klokan – ten matematický  nám cestu nezkomplikuje. 

A co má společného klokan s matematikou?  V domovině klokanů se prvně kolem roku 1980 konala velká matematická soutěž pro základní a střední školy.

Francouzi se nechali inspirovat a v roce 1991 uspořádali obdobu australské soutěže na Starém kontinentě. 

Vloni si 6 milionů školáčků, školáků, studentíků a studentů z 60 zemí světa lámalo ve stejný den hlavu řešením logických úloh. A letos bylo nalomených hlaviček zase o něco více – minimálně o 12 v páté třídě.

V první pětce úspěšných řešitelů byla sice jenom jedna dívka – Bára Králová, zato klukům utekla s velkým bodovým náskokem. Gratuluji.

 

Moudrost praví, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se, a já k tomu dodávám – v  této soutěži nejsou poražení. Sláva vítězům!

 

 

 

Perla v pětce!

 

Neznalý by řekl : ,, Ňáká vomlácená koule.“

Ale my ho opravíme : ,,Dělová železná koule (podle zelené barvy s trochou mědi), kterou v roce 1812 nedovezli Napoleonovi vojáci na své velké tažení proti carskému Rusku.Vojenský génius si tenkrát udělal ostudu, ale za to ztracená vojenská munice jistě nemůže. „

Jak to víme? Ríšův děda – rolník – ji nedaleko polských  hranic vyoral, a protože má nejspíš rád ve věcech jasno, ponořil se do místní kroniky a svůj úlovek nechal posoudit odborníkovi, který mu (i nám )vysvětlil, že tato koule žádnou škodu nenapáchala, protože po vystřelení z děla by ztratila hodně ze své hmotnosti.

Potěžkávali a přendavali jsme si z ruky do ruky  asi tříkilový předmět, který před více než dvěma sty lety urazil  na vozech tažených koňmi dlouhou cestu. Kolik  rukou se  této ,,vomlácený koule “ dotklo v ve světě bez auta, elektriky, internetu …mobilu? 

O minulosti povídáme, díváme se na obrázky, ale dotýkat se jí svými prsty a cítit  rány způsobené zuby času – to je  nepopsatelné.  

Děkujeme za nevšední zážitek. 

 

 

 

Adrenalin tematického dne

 

Taky jste si mysleli, že se parkur týká koní? Chyba!

Společně s mladšími spolužáky a našimi hosty – 3 dětmi z Klokánku, jsme se dost úspěšně utkali s překážkami.

Kéž by to tak šlo i s těmi životními: ,,Přelez, přeskoč, ale nepodlez.“

 

 

Vzhůru do Himalájí

 

Původně jsme měli v plánu vydat se po stopách Yettiho, jenomže výlet do Himalájí není na chvíli.

Na tabletech jsme se seznámili s nejvyšší horou světa, a protože o paradoxy není nouze, zjistili jsme, že Jeho Jasnost rytíř George Everest – britský geodet – na ní nikdy nebyl.

Z fotek a krátkých filmů jsme viděli, že vrchol je posetý ostatky více než dvou set  těl horských dobyvatelů. V 8848 metrech je nemyslitelné kopat hrob a nemožné snášet těla zesnulých.  

A tak nám zabaleni ve státní vlajce své země  připomínají nepatrnost a křehkost človíčka v nezkrocené přírodě.  

Alespoň symbolicky  jsme jim vzdali čest.

 

V zimě bývá v Himalájích kolem -40. 

Podaří se  rozehřát v ruce parafínový vosk tak, aby z něj šla vytvarovat kostka?

Bylo to těžší, než se na první pohled zdálo.

A pak už zdolávání vrcholu. Malá zkouška obratnosti – štafeta s předáváním kamenného vejce na lžíci. Nedočkali jsme  pádu nikoho a ničeho.

 

 

 

A teď na chvíli dáme Mount Everest k ledu.

Někteří obuli brusle poprvé, jiní trénovali odpíchnutého Rittbergera. A někdo se jen tak radoval.

   

Michale, to si zapamatuj. Pokud se člověk dokáže zasmát svému pádu, má vyhráno.

  

  

Jáchyme, stav se třeba na hlavu, stejně nepochopíš, proč se děti z pohádky o perníkové chaloupce nepoučí.

Ještě že nejbližší pec je až v pizzerii.

 

 

 Zimní radost na škole v přírodě

Jedna věc je v klídku se projíždět po sjezdovce, jiná zmrzlými prstíky zapínat přeskáče a tu a tam bojovat se záludnými turnikety. Na nás si ale nepřišly.

 

 

Po odpoledním klidu jsme měli napilno. Budovat bobovou dráhu či hobití noru není nic snadného.

 

 

 

Večer se bavíme různě. Někdo si rád zahraje na molekuly, jiný dá přednost stolnímu tenisu a není žádné překvapení, že Alex vyhrál turnaj.

 (Kdo by se nebál naštvat tolik fanynek).

 Kristýnko, zítra sice bude mráz, ale není toho oblečení příliš?

 Ať milá vzpomínka na zimní školu v přírodě nezůstane jen na tričkách.

   Ale že nám tam bylo  fajn!

 

 

 

Malá generálka na hory

Jak málo někdy stačí k radosti. Těžko odolat a nepřidat se.

 

 

 

 Máme morče!

Už 14 dní přežívá ono i my. Dosud bez újmy na těle i na duchu.

Uvidíme, jak dlouho nás starání se o malého tvora bude bavit. Zatím má péči výbornou.

  

 

 

Máme tu zas vánoční čas

 

Dobré odpoledne, račte dál. Čím mohu posloužit? Je libo voňavý perníček či svíčku na vánoční stůl? Zapomněli jste koupit vánoční přání? V tom případě jste na správném místě. Od začátku října jsme se na dnešní den pilně  připravovali.

 

 

   

 

      

 

A chcete-li udělat radost i Vy nám – pak nám přispějte na maskota naší třídy.  A kdo že to je?

 

Morče skinny!Výsledek obrázku pro morče skinny

A s radostí dáváme na vědomost, že výsledek našeho snažení  – 2777 Kč na zakoupení maskota a nutnou režii stačit bude.

Děkujeme.

 

A už vzhůru za zábavou.

Komu se povede zatancovat si s panem ředitelem? Pouze moderátorkám večera. Gratulujeme.

 

      

 

Malá připomínka loňského roku – 5. a 6. třída pohromadě. Tentokrát zpívání s doprovodem kytary, flétny a kláves.

Slušný výkon.

 

 

 

Poslední školní den roku 2016. Chvíle klidného povídání a těšení se na radost z dárečků (obdržených i darovaných).

 

   

Za Alexem nová tvář v naší třídě.

Kdo? Já? Ne. Jáchym.

Jáchym, Tychym, Onchym? Jo,jo, tak nějak. Už jeden z nás. Vítej, Jáchyme.

 

Co budeme dělat další hodiny? Carcassonne, actvity nebo trochu jinak piškvorky 3d… Každý podle libosti.

 

   

                      

 

Už jen rychle uklidit třídu a domů.

Vánoční prázdniny začínají!

  

 

Drak Šmak

a

Ne, že by o napínavé okamžiky byla ve škole nouze, ale draka přeci jen tak často nevidíme. Spojili jsme proto příjemné s užitečným a  pokusili se tuto příšeru, stvůru, netvora či monstrum barvitě popsat. Záměrně jsme popustili uzdu fantazii a představivosti.

Většině autorů stačila vyučovací hodina, ale někdo se raději uvelebil s tužkou v ruce ve svém oblíbeném křesílku doma.

 

Omlouvám se pisatelům, kteří zde svá díla nenajdou. (Zůstala ve škole, doplním)

Příspěvky nejsou nějak záměrně seřazeny. Občas se najde  malá jazyková neobratnost či zaškobrtnutí,  ale zábava, hraní si se slovy a cit pro jazyk mi udělaly velikou radost. Posuďte sami:

 

Přišel za námi – nikdo neví proč – jednoho dne obrovský netvor.

Barvu má asi jako kdyby se vojákovy kalhoty propadly do bažiny smíchané s prachem a kůrou starých stromů.

Má obrovské nozdry, černé a temné, když chce, jde mu z nich pára. Uši jsou na něm jediná věc, které se nemusíme bát. Jsou sice velké a zelené, ale moc nejsou vidět. A teď přichází na řadu oči. Velké, temné, rudé oči podlité krví. Nejhrůzostrašnější část jeho hlavy jsou zuby. Špičaté, krvavé, ale jelikož je to velký zabiják, který rozkouše i kámen, nějaké zuby mu už vypadly. Chtěl nám sežrat sešity z matiky i přírodovědy, ale jelikož je to jen papírový drak Šmak, bohužel se mu to nepovedlo.                                                                                                                                                                                                                                                                                                  Kristýnka Pourová

 

Jednoho podzimního dne se objevil. Bylo kolem 21:00. Vyšel jsem ze dveří, cítil jsem, že se něco stane. Sešel jsem z druhého patra do přízemí a v tu chvíli se světlo ztratilo. Šel jsem dál. Náhle se světlo objevilo a jeho svit se zvýšil.

Otevřené dveře skrývaly monstrum. V tu chvíli se v mém zorném poli objevily dvě svítivé oči. Byly narudlé. Barva těla se ve tmě nedala určit. Velké zuby na horní čelisti měla obluda zlomené. Na dolní čelisti byl větší počet zubů než na horní, ale bylo i pár zubů zlomených.

Když jsem vcházel, její veliké nozdry ucítily můj pach. Až potom se její oči rozsvítily. Velké uši zaslechly můj dech. Rychle se nachomýtnu k tlamě a vezmu jednu z nejhodnotnějších věcí – tato příšera má ráda zlato, stříbro a různé druhy drahých kamenů.

Tak to je náš drak Šmak.                                                                                      Ríša Czerwinsky

 

Těžko uvěříte tomu, co si právě přečtete.

Příšerák má šedivě zelenou barvu, která zakrývá hrubou tvrdou kůži. Na ní se jasně upínají dvě temně blikající rudé oči. Z nozder mu stoupá pára. Obrovitý nos mu přechází  v mohutnou čelist. A v ní jsou dlouhé špičaté zuby, které rozdrtí každou kořist. Zezadu mu trčí dlouhé obloukovité uši, které postřehnou vše, co se kde šustne.

Smůla, že se tady moc dlouho nezdržel.                                                                  Bára Králová

 

Jednoho dne  jsme ho spatřili – velkého, krvavého draka Šmaka. Bojovat proti němu bylo dost riskantní. Šmak chrlil oheň z tlamy a kouř mu vycházel z velkých nozder. Má krvavě rudé svítivé oči, nebezpečný výraz a hrozivé ostré špičáky s krvavým jazykem. Jelikož je to papírový drak, nikdo se ho nebál.                                                                                                                                                                                                                                             Kristýnka Jechová

 

Zkuste si představit velkého a děsivého draka. Tento drak je tak děsivý, že by se z toho malé děti mohly i počůrat. Barva jeho šupin se podobá rybě, která se namočila do bažiny. Jeho zuby vypadají jako ostrý nůž a jsou krvavé jako upíří zuby od lovu. Jeho oči vypadají děsivě, jako  svítící dýně večer na Halloween. Jeho uši uslyší i písknutí myšky.

Co je jeho největší láska? Přeci zlato, stříbro a diamanty. Když jde spát, tak každou noc si vezme do huby několik kousků zlata, stříbra a diamantů. 

Naštěstí je to jen papírový drak.                                                                                 Bez autogramu

 

Budu vám vyprávět o netvorovi, který se jmenuje Šmak.

Šmak má velké krvavé nozdry, ze kterých vychází pára. Má dlouhé špičaté zuby, některé mu už vypadly. Po stranách hlavy má uši, které na první pohled nejdou spatřit. Oči má podlité krví.

Barvu má, jako kdyby se voják propadl do bažiny.

S tím netvorem jsme prožily bojavku, museli jsme mu sebrat poklad. Chtěl nám sežrat sešity, ale nepodařilo se mu to, protože je to jen obyčejný papírový drak.                                                                    Markéta Šťavíková

 

 

 

Náš hobití den

 

Proč náš? Protože Mezinárodní den Hobitů slaví příznivci Hobita a Tolkiena (případně obou) 22.9. v den společných narozenin Bildurynuv-denba a Froda z rodu Pytlíků. Ale skoro jsme se trefili do Durinova dne, za který je nejčastěji považován 22. listopad. Jistě to ale nevíme, protože trpasličí kalendář (narozdíl od kalendáře elfů, skřetů…) je kombinací lunárního a solárního.

Pan profesor univerzity v Oxfordu vzal práci na vytvoření světa Středozemě velice vážně. Vymyslel pro své hrdiny 12 různých jazyků. (Sám se domluvil osmi světovými.) Nevytvořil jen jazyky, ale i písmo. Toho se týkal náš první úkol – rozluštit trpasličí runy na odznaku, který zůstane hmotnou památkou na hobití den.

Kili, Fili, Ori, Gloin, Nori, Bifur … a další trpaslíci 5. třídy  vyzkoušeli své dovednosti. Nejprve bylo potřeba udělat prezenci a zjistit, jestli se na trpasličí sraz dostavili všichni. Byrokracie je byrokracie. Co je psáno, to je dáno. Podpis prosím.

 

 

honps  terpsan  alps

 

 

p

 

 

Šlo to pravda trochu ztuha, trpasličí nožky za chlupatými hobitími kapku pokuhávají. Spíš hodně. Bylo potřeba je trochu rozhýbat.

 


krnoh
           barnoh           alnoh

honzikprst       rinoh

 

Ale že jim šla práce pěkně od nohy!

 alprrst  barprst  elprst

risprst

terprs

 

 

 

 

Potom si trpaslíci vyzkoušeli, jak těžké to měli jejich kolegové při své dobrodružné cestě. Ti v knížce, museli hodit lano a přitáhnout loďku ke svému břehu. Ti ve třídě, museli hodit švihadlo a přitáhnout klubíčko vlny.

 

 almic   marmic   michmic

 

         pourmi                        termiic

 

 ,, … praprastrýc Starého Brala, totiž Bučivoj,,,,napadl šiky skřetů z Kouzelné hory v bitvě na Zeleném poli a urazil jejich králi Golfinbulovi dřevěnou palicí hlavu. Proletěla 100 metrů vzduchem a zapadla do králičí nory, a tak byla zároveň vyhrána bitva a vynalezena hra, nazývaná od té doby golf. “  Hlavu skřetího krále představovala postavená kostička. Porazit ji, bylo mnohem náročnější, než se zdálo:

 

elgoll  hongol  kristgol

 

      margol               bargol

 

pourgol risgol barkrgol

 

A že nám při těch trpasličích aktivitách vytrávilo!  Čas na  večeři.

 

kluvar      varhol

 

  risvar

 

 

vectr

 

 

S plným břichem jsme si udělali pohodlí a při svíčkách (námi vyrobených) jsme sledovali část filmu Hobit.

 

svic predfil

 

Jenže – narozdíl od filmu – trpaslíci v 5. třídě museli svést boj o poklad s drakem Šmakem. Projít prázdnou potemnělou školou pouze za svitu svíček a narazit na Šmaka se svítícíma očima, strčit mu ruku do tlamy – to vyžadovalo velkou odvahu. A našlo se i pár statečných, kteří si šli pro část pokladu sami.

 

 

dr

 

 

Za denního světla se  ukázalo, že chudák drak bude nejspíš Šmakův pradědeček. Spolek na ochranu zvířat zasáhl a několik přestávek věnoval tomuto tvoru – vlastně netvoru – svoji péči. Vypadá už mnohem lépe a je také při chuti. Obzvlášť matematiku si pochvaluje.

 

drakdr         drakk

 

Odpoledne, večer i noc proběhly k velké spokojenosti všech trpaslíků.

Děkujeme všem kuchařkám i kuchařům, kteří se nám postarali o vynikající snídani a svačiny až do čtvrtka.

 

 

Aktivitě se MEZE nekladou – na polích MEZE znovu pracně tvoříme

Přestali jsme poroučet větru, dešti a začali napravovat škodu způsobenou scelováním znárodněných polí.

k1  mich  honzkr

 marel       krj        rich

 honzkr   krelmar  barkrkrjo

honza                rismich                 barkral

 trida  bar

Padesát let se mluvilo o práci, za páťáky mluví práce. A že to byla práce v bahně, zimě a bez odměny!  Přesto nikdo z nich nefňukal, nenaříkal a nenadával. To vypadá dost nadějně nejen pro zajíce, koroptve, bažanty a srnky.

 

 

Vzhůru do parlamentu!

I když prozatím jen do toho školního.
parl parla

 

 

Gratulujeme Kristýnce a Terce a přejeme hodně energie k prosazování návrhů a námětů 5. třídy

 

 

 

 

 

 

Naše výprava s Bilbo Pytlíkem k Osamělé hoře

 

Kdo je Bilbo Pytlík? Hobit z Kraje ve Středozemi (sice vnuk Brala, ale po otci je původem z rodiny Pytlíků).

Vzhledem je typickým představitelem hobita z kmene Chluponohých . (Ti se vyznačují nejen tím, že jsou o trochu menší a o hodně drobnější než trpaslíci, ale v poměru ke svému vzrůstu mají mají velká, chlupatá chodidla s velmi tvrdou kůží, takže zpravidla chodí bosi.

Bilbo Pytlík, není nijak zvlášť pohledný ani společenský. Miluje svůj klídek, dobrý koláček a dýmčičku .

Je pravým opakem svalnatého vazouna ohromujícího publikum svými bezhlavými kousky.
Bilbo každý pohyb dlouho zvažuje, aby náhodou neudělal něco zbytečného. Už víme, jakým nedopatřením se vydal s 13 trpaslíky na dobrodružnou výpravu.

 

ct ctenDržíme mu palce a čteme dál.

 

 

 

 

 

 Div?  Ne, div-adlo!

A ne jen tak lecjaké! Vystoupení proběhlo v rámci Kniho-jablko-braní. Protože jsme měli Staré pověsti české ještě v živé paměti, nemuseli jsme o výběru knihy pro tuto událost dlouho přemýšlet. Vlastně jsme nepřemýšleli vůbec a už si ani nevzpomínám, které z dětí hned řeklo, že by ,,Libuše nebyla špatná.“

Text byl snadný, přihodili jsme pár vtípků, podle dostupného pracovního nástroje překřtili Přemysla Oráče na Přemysla Motykáče. Ten nám za to tematicky nabídl místo chleba a sýra jablkový závin. I když, pokud by Přemysl byl, byl by to nejspíš moudrý muž a nežinýroval by se pochoutku nazvat po germánsku štrůdl. To slovo totiž zní mnohem chutněji.

 

sous      libu

liblibuskazi-teta-lib

 

 

 

 

prem     premy

strudlzaver

 

Naším záměrem bylo bavit diváky, bavit sebe a neudělat si při tom z ostudy kabát. A to se nám i povedlo – tedy bez toho kabátu.

Ať žije komedie!

 

 

S chutí do toho a ….

 

Že jsme si o prázdninách pořádně odpočinuli (i odpočali), svědčí kus práce, kterou jsme za pár hodin pracovních činností zvládli.  Že máme ve třídě starší židle a lavice z jiné školy, nám vůbec nevadí, protože jsme si z nich udělali skvělé originální kousky a každý si tu svoji mezi ostatními na první pohled pozná.

 

 

zidl  zid

zidlea   zidle

 

Natírání židliček jsme si vzali do stínu na dvorek a spojili tak příjemné s užitečným.

Vydržet v parných záříjových dnech pod střechou bylo nemožné.

Lavice se nám po schodech tahat nechtělo, tak jsme si museli poradit ve třídě.

 

lavi    la

lavic   lavice

 

 

obr

 

 

Ale že nám to jde se štětcem stejně dobře jako se štětkou, jsme předvedli při výtvarné výchově paní učitelce Nývltové.

Na to, abychom dohnali pravěké umělce z jeskyně Lascaux (http://www.lascaux.culture.fr/?lng=en#/fr/00.xml) nám, pravda, ještě malinko chybí dopilovat techniku. Ale na začátečníky je to více než dobré!

 

 

 

Aby záda nebolela

 

O velké přestávce si jdou kluci zahrát fotbálek, ale protáhnout si těla po dlouhém sezení je potřeba i o přestávkách kratších.

Jak to provést?

 

pingpong pong

Místo stolního tenisu si zahrajeme lavicový. Jako síťka výborně  poslouží Pravidla českého pravopisu, pingpongovými pálkami se stanou víčka umělohmotných krabiček. Ale nic nám dobře nenahradí pravý pingpongáč. Nebo pingponkáč? O tom Pravidla zarytě mlčí.

Alespoň že ke hře se hodí.

vyb

 

 

Ale ani ostatní se v tu dobu nenudí.

Rychlá vybíjená dokáže také rozproudit v žilách krev.

 

 

 

Loučení se se školním rokem, s polovinou dvojtřídky i čtyřmi staršími spolužáky

 

loloo

A prázdniny mohou začít!

 

 

 

Olympijští vítězové

Sehnat vavřín – neboli čerstvý bobkový list se mi nepovedlo. A tak museli vítězové 10 olympijských disciplín vzít zavděk věncem vrbovým, i když důkladně zlatým sprejem obarveným. Zase nám alespoň neusnou na vavřínech. Gratulujeme.

 

 

olymp

 

 

 

Příběh Pražského hradu

kat

Jen pár dní před vysvědčením jsme se vydali na Hrad pro mistrovské glejty. V prvním kole máme oglejtované 3 strážce, 3 umělce, 2 služebníky a 2 řemeslníky. Mistrovstvím ve svých oborech získali snaživci polovinu erbu. Pokud se vydáme splnit další úkoly, mohou páťáci získat i druhou polovinu  erbu a  jejich žilami začne proudit modrá krev. Uvidíme, zda Příběh Pražského hradu dotáhneme ke zdárnému konci.

 

 

 

ba  ahr

 


vsi